KAPITOLA 43

Šampon

Dvacet minut jsem v drogerii vybíral šampon.

Složení, cena za mililitr, recenze. Co když je vedle lepší? Co když za stejnou cenu dostanu něco, co jsem přehlédl? Vybral jsem dobrý šampon. Dodnes nevím, o kolik lepší než ten, který bych vzal po minutě.

Večer jsem pak hodinu řešil něco důležitého. A byl jsem na to unavený. Část pozornosti už zůstala v drogerii, u rozhodnutí, které si ji sotva zasloužilo.

Nejvíc času mě tam stála snaha mít jistotu, že jsem nemohl vybrat líp. U šamponu. Když to takhle napíšu, zní to blbě. Uvnitř toho porovnávání mi to připadalo úplně rozumné. Vždyť se jen chci dobře rozhodnout.

Začal jsem proto řešit jednu věc předem: kolik času té volbě vůbec dám. Pomáhají mi dvě otázky. Dá se to vrátit? A bude na tom za rok záležet?

U vratné maličkosti beru první rozumnou možnost a snažím se ji už zpětně nepřezkoumávat. Horší šampon je nepříjemnost za pár korun. Nemusím se z něj dozvědět, co jsem za člověka.

U věci, kterou skoro nepůjde vzít zpátky, si nechám čas. Papír, otázky, podle potřeby několik dní mezi úvahou a podpisem. A mezi tím je spousta voleb, kde mi stačí něco dobrého. Najíst se v dobré restauraci. Najít řešení, které funguje. Nemusím pokaždé vyhrát celé výběrové řízení.

Část voleb jsem si zjednodušil ještě víc. Snídám skoro pořád totéž, oblečení vybírám z malého šatníku, nákup má seznam a sport svoje dny. Když je o drobnostech rozhodnuto, zbývá mi víc sil na věci, u kterých chci být opravdu pozorný. I na spontánnost.

Tím je těch šest nástrojů pohromadě: první hodina, nádobí, kotvy, přívod, papír a šampon. Pod nimi je rytmus z předchozích kapitol. Většinu dní mi tahle výbava pomáhá.

Ještě ti ale dlužím jeden čtvrtek. Ten, kdy jsem ji vytáhl celou a nezabralo nic.